Už dlouho jsem neměla takovou chuť na jahodový knedlíky, jako dneska. Moje touha se transformovala do posedlosti a tak jsem jejich pozření začala realizovat. Nejdřív mě napadlo, že je vytvořím sama. Další pohled padl na mrazák. Dobře, tvaroh nemám a v mrazáku je nanejvýš led a pár kusů zeleniny. Moje oblíbená restaurace ten den oplývala rozlyčnou nabídkou jater, které k smrti nenávidím. Začala jsem svoje chutě proklínat a v podvědomí jsem si servírovala babičin porcelánový talíř, na něm tři ovocné knedlíky posypané tvarohem a zalité máslem. Bože!
