Minutka dne aneb tak dlouho se chodí až se hlava probere

Od chvíle kdy jsem poprvé napsala minutku dne na téma tlustý holky a chození, jsem dost přemýšlela. Mimochodem tyto dva posty mají nejvetší čtenost za existenci My Maliblue! Přemýšlela a ptala jsem se lidi, jak hubnou a hlavně proč. Občas se stává, teda vlastně vždycky, že nejsme spokojený s tím jak vypadáme. Když to přehrotím a budu se vymlouvat na obálky časopisů, je to dost o tom co nám předkládají média. Na druhou stranu, stačí mít hubenější kamarádku, která má kluka a vy ne... no a je o důvod navíc, proč si myslet že jsem zase víc hnusná. Je to až směšný, že tak lidská a holčičí psychika funguje. Ptala jsem se lidí u kterých mám pocit, že vypadají skvělě, zdravě žijí a jsou spokojení. A co jsem se dozvěděla?



Že nejsou. Nejsou spokojení i když tak vypadají. Neustále se honí za něčím lepším, protože to co mají jim nestačí. Tlačí je čas, biologické hodiny, kamarádi kteří mají to, co by oni chtěli. Pod tlakem svých ambicí, které mnohdy nejsou malé, jsou na roztrhání. Na otázku proč hubnou mi většina slečen přiznala, že to není kvůli zdraví ale kvůli tomu co je  IN. Zapadnout mezi stotísíc selfies na Instagramu se svým špekem na břiše? To je problém. A oni chtějí zapadat, protože to je jednoduší než vyčnívat. Když jste hubený a vejdete se do velikosti XS nebo S, tak vás hodně lidí vnímá líp. A fakt to tak je. Většinou se vyfotíte ve fitku, takže vaši nejbližší vědí, že na sobě fakt makáte, jste cílevědomí a jdete si za svým snem. Když konečně zhubnete máte obrovské sebevědomí, život je lehčí, můžete si na sebe vzít triko svýho kluka a uplé kraťasy a je to hot víc než kdy jindy. Problém nastává když jediný cíl proč hubnout je všeobecná oblíbenost. Aspoň pro mě to problém je.

Během času, který jsem věnovala tomuto postu jsem fakt uvažovala, proč chci hubnout já. Poslední dobou se fakt hodně zamýšlím nad tím co dělám a proč. Je to vážně užitečný a doporučuji to každému, kdo něco chce. Možná o sobě zjistíte úplně jíné věci, než si o sobě myslíte teď. První impuls proč zhubnout byla jiná velikost oblečení, letní kraťasy které jsem minulé léto ještě oblékla atd. Druhá fáze bylo týrání se fotkama z Instagramu, Facebooku a litování se proč nejsem taky tak cílevědomá a hubená jako všechny ty holky okolo mě. Třetí fáze mě upozornila na to, že v pořádku nejsou ani moje vlasy, nehty a dost často mám potíže se zažíváním nebo bolestí hlavy. Čtvrtá fáze byl příval otázek, které jsem pokládala mému okolí a zjišťovala, jak žijí, jedí, spí a sportují. Pátá fáze bylo neskutečně uvolňující a osvobozující poznání, že je to jen o tom jak si to nastavíme v hlavě a jak moc nám záleží na sobě samích. To ostatní jde ruku v ruce.

A na co jsem přišla?

Hubnutí nezačínejte dietou, kterou naleznete na internetu, poradí vám ji kamarádka nebo ji vyčtete. A víte proč? Možná zhubnete za 14 dní 2 kila ale totálně si rozhodíte organismus, psychiku a hormony. Ne nadarmo se vyrojilo tolik výživových poradců, kteří sázejí na to, že si je stejně nakonec najdete.

Mě osobně pomohlo poznání, co dělám špatně. K poznání mě dovedl rozhovor s mím kamarádem. Oznámil mi, že ji 6x denně. Cože? Já jím 2x, max 3x denně a to ještě ve spěchu. Snídám hodně. Nepiju. OBROVSKÁ CHYBA která stojí na počátku všeho. Tělo si ukládá zásoby na později, protože ví, že bude hladovět. Triviální informace, kterou každý okolo ví, ale přes všechny palea, sacharidové diety apod. se to ke mně prostě nedostalo.

Pojďmě si to shrnout:

PITÍ - pila jsem max. litr vody denně, proto mě neustále bolela hlava
JÍDLO - hodně jsem snídala, hodně obědvala a po večeři jsem musela mít něco sladkého
POHYB - místo abych kondičně udržovala zdraví a potřebný pohyb - procházka 1x denně, popřípadě rychlá kondiční chůze - jsem cvičila nárazově a hodně, což mělo nulový efekt.
HLAVA, MYSL A ŘÁD - zní to pošahaně, ezotericky a buhvíjak šíleně ale opravdu záleží na tom jak myslíte, stresujete se a jestli máte v životě svůj řád. Pokud ho totiž ztrácíte, nebo ho nemáte vůbec a skáčete z jednoho stresu do druhého, nemáte chuť ani čas měnit sebe, věci okolo a uvnitř.

Možná, že se mi teď smějete protože jsem objevila Ameriku. Všichni teď mluví o cvičení, zdravém životním stylu apod. Ale já tomu prostě nerozumím. Nemohla jsem najít cestu k tomu jak to dělat správně a tak, abych se nenutila. Když se člověk nutí, má to opačný efekt.

Co jsem změnila za poslední týden?

Na stole mám neustále plnou sklenici pití a jakmile se vyprázdní, dolejvám další. / Skoro přes noc mě nebolí hlava a nejsem tolik unavená. Jediná nevýhoda je, že chodím pořád na wc ale i to je fajn, protože se tělo čistí a rozpouští látky, které si jinak ukládá!

Snažím se jíst 6x denně. Mám na to svůj způsob abych nezapomněla. Co to znamená? Nastavila jsem si budík v telefonu, který mě vždy upozorní na moje jídlo.

8.00 snídaně
11.00 svačina
13.00 oběd
16.00 svačina
19.00 večeře a podle potřeby 21.00 svačina

Hodiny si můžete upravit podle sebe. Porce jsou malinké a to kromě snídaně, kterou začínám den. takže v mém případě je velká (čaj, káva, jogurt s banánem, Bebe, chleba s marmeládou pokud mám chuť). Efekt? Necítíte hlad, vaše tělo nejede na prázdno, což poznáte tak, že okolo třetí odpoledne neusínáte v práci. Tento efekt jsem pocítila druhý den! A to je prostě dost jasný důkaz. Na jídlo se budete těšit a budete podvědomě vymýšlet co si dáte k svačině. Svačinka může být mrkev s okurkou a rajčetem a jeden toust. Záleží na vás. Důležité je, nedávat si obrovské porce.

K tomuto novému řádu pár připomínek.
Budete mít pocit, že neustále jíte což je dobře! Nehladovět je základ.
Ke svému novému režimu, přizpůsobte pohyb. To co denně sníte aspoň z poloviny vychoďte, vyběhejte, vyskákejte, vyjezděte na kole. Taky vám to dává smysl? Najednou je ta procházka do lesa o něco příjemnější ne?

Prostě podporujte a poslouchejte svoje tělo. To je na prvním místě. Až si v centru města, sednete na lavičku, dáte si svoji svačinku v krabičce a budete koukat na cvrkot města, uvědomíte si spoustu věcí. Jídlo vás donutí, zastavit se. Svoje jídlo budete vychutnávat pomalu a s chutí. Uvidíte spoustu nových věcí, přečtete si noviny, oblíbený blog, vyřídíte smsky které za chůze vyřídit nejdou. Pauza na jídlo je i o odpočinku, hodnocení dne a zastavení se. Věřte mi, že to je hodně příjemné a nikdo vám v tom nemůže bránit.

Zatímco se učím novému režimu a zjišťuji další vychytávky v oblasti jídla a životního stylu,budu ráda za vaše názory. M.